Podle Marí Magdalény

Fülszöveg

Jezís a jeho ucedníci - zeny a muzi, kterí vse opustiü, aby jej následovali, se pri jedné ze svych poutí utáborí v Kafarnaum u Qenezaretského jezera. Jednoho dne k nim pfijde Jezísova matka. Tehdy se Marié z Piazaretu a Marié Magdaléna poprvé setkají a je to setkání dramatické: "Tak tyjsl ta nevéstka, se kterou müj syn zije v hfíchu?"
"Ano, ale nevéstka nejsem." Hlavní postavou pfíbéhu je Marié z Magdaly. Její rodina je pfi fímském útoku vyvrazdéna. Jí samotné se podafí uprchnout a postará se o ni Rek, ktery slouzí Rímu. Fonechá ji v nevéstinci V Tiberiadé, nechá ji vzdélat vjazycích a dívka se naucí i porozumét rozdílúm mezi rúznymi nábozenstvími. Je si védoma své odlisnosti a chová se proto zdrzenlivé. Jednoho dne se setká s Jezísem, Mnozí ho povazují za Mesiáse, jiní za nerealistického snílka. Zrodí se mezi nimi hluboká sympatie - sdílejí stejny pocit vydédéncú. Sympatie uzraje v lásku
a vyústí ve spolecny zivot. Jezís ví, co ho ceká a Marié je pripravena. Provází ho az na... Tovább

Fülszöveg

Jezís a jeho ucedníci - zeny a muzi, kterí vse opustiü, aby jej následovali, se pri jedné ze svych poutí utáborí v Kafarnaum u Qenezaretského jezera. Jednoho dne k nim pfijde Jezísova matka. Tehdy se Marié z Piazaretu a Marié Magdaléna poprvé setkají a je to setkání dramatické: "Tak tyjsl ta nevéstka, se kterou müj syn zije v hfíchu?"
"Ano, ale nevéstka nejsem." Hlavní postavou pfíbéhu je Marié z Magdaly. Její rodina je pfi fímském útoku vyvrazdéna. Jí samotné se podafí uprchnout a postará se o ni Rek, ktery slouzí Rímu. Fonechá ji v nevéstinci V Tiberiadé, nechá ji vzdélat vjazycích a dívka se naucí i porozumét rozdílúm mezi rúznymi nábozenstvími. Je si védoma své odlisnosti a chová se proto zdrzenlivé. Jednoho dne se setká s Jezísem, Mnozí ho povazují za Mesiáse, jiní za nerealistického snílka. Zrodí se mezi nimi hluboká sympatie - sdílejí stejny pocit vydédéncú. Sympatie uzraje v lásku
a vyústí ve spolecny zivot. Jezís ví, co ho ceká a Marié je pripravena. Provází ho az na Qolgotu, a kdyz Jezís umírá na kn'zi,
pfijde o rozum.
Marié bylajednou z Jezísovych nejpozornéjsích a nejbystrejsích ucedníkü. Vnímá jeho slova a má dobrou pamét Pozdéji zapíse vse, na co sí vzpomene, ajejí poznámky posuzuje a diskutuje o nich Pavel, ktery sírí kresfenství a zakládá první spolecenství.
Proc právé Marié Magdaléna? Zacalo to moiná tehdy, kdyzJsem cetla "Dopisy clominikánoui" od Simoné Weilové. Byla, jakjeznámo, katolickou, ale v dopisech kladla silné kritické otázky tykající se kifeslanství. Odmítala pfedevsím skutecnost, ze si církve osobují právo na to, ze ony jédiné znají pravdu. Vjejímá jménu pak po celé véky soudily a zatracovaly. Jak se Je?íi§;jeho? hlavním poseistvím bylo odpusténí a milosrdenství, stal trestajícím bohém? Jak jeho dürazné distancování se od knézí a zákoníkü mohlö polozit základ nábozenství s pnsnymi pravidly, nadvládou a hierarchií?
Simoné Weilová formulovala otázky, které vzdy znepokojovaly 1 me, kdyz jsem cetla evangelía se vsemi jejich rozpory. Sama fíká, ze správné pochopení naseho nábozenství je nemozné, protoze pocátecní ptíbéh krestanské historie je zahalen temnotou. To mé zaujalo. Zacalajsem studovat teologii, d^iny nábozenství, mytologii, feckou filozofii. Jednoho dne jsem hledalajakysi údaj v Márodní knlhovné a narazila jsem na fragment, ktery se dochoval z evangelia Marié Magdaiény. Popisuje v ném, co jí rekl Jezís pfi soukromém rozhovoru. Mimojiné: "ríetvofte zádná zivotní pravidla z toho, co jsem vám vyjevil. Mepiste zádné zákony, jako to zákoníci cini." A mé napadlo: Tady byl mozná nékdo, kdo mél usi k nasloucháni, oci k vidéní a rozum k pochopení. Ucedník, kterého Jezís nejvíce miloval. A zároven zena, v jej íz moci nebylo cokolivovlivnit.
Tak se zrodila moje Marié Magdaléna.
Marianne Fredrikssonová Vissza